Půlnoční procházka hřbitovem

2. června 2007 v 19:50 | Karin |  Básničky
Půlnoční procházka hřbitovem
Je temná noc a měsíc jasně svítí,
já po hřbitově jdu a nesu bílé kvítí.
Náhrobky svítí jasně v záři měsíce
a já pokládám na hrob kytice.



Tu odbyla půlnoc,
stromy tiše šeptají,
a temné mraky měsíc zakryjí.

V tom vidím otevřený hrob,
divní chrapot se z něj šíří,
zápach smrti se ke mě blíží.

Brána bouchla, listí padá,
temný stín se z hrobu zvedá.
V očích se mi zatmělo,
to co jsem viděl, ale oči nemělo!

Ráno našli otevřený hrob,
a v mém těle zapíchnutí hrot.
Kousnutí na krku a všude krev,
byl to upír to jsem poznal hned.

A tak se tomu místu každý vyhýbá,
protože se odtud vytí v noci ozývá.
Ale stejně lidi záhadně mizí,
a upír po lidské krvi žízní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 svsvsv svsvsv | 3. srpna 2008 v 8:21 | Reagovat

hmmmmmmm

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.