Časy se mění - 8. kapitola

2. června 2007 v 14:46 | Karin |  Časy se mění
KAPITOLA 8.

"Je to pravda?" zeptala se pomalu Karin.
"Jasně, že ne!" řekl Sirius a hodil na Jamese zlý pohled.
"Mě to nevadí. Moje babička taky byla vlkodlak." řekla. "Vážně mi to nevadí."
"Ale ona to pravda není." řekl James. "Dělal jsem si srandu."
"Je to pravda." ozval se Remus. "Já jsem vlkodlak." řekl se sklopenou hlavou.
"Ale Reme." řekla Karin a vzala ho kolem ramen. "Vždyť to není jenom prokletí. Je to také obrovská výhoda a kvůli tomu, že se jednou za měsíc změníš na vlka, tak to je jedno, ne?" usmála se na něj. "Já bych třeba chtěla být vlkodlakem." řekla vážně. "Nechceš mě kousnout?"
"Klidně." řekl a laškovně ji kousl do krku. "Teď budeš se mnou."
"Jo a kdy se koná moje první přeměna?" zeptala se s úsměvem.
"Podle toho, kdy je úplněk, myslím, že to bude za týden."
"Budu tam s tebou." řekla a myslela to smrtelně vážně.
"Nebuď hloupá!" řekl James. "Zůstaň v posteli."
"No, když je řeš o posteli, tak bychom se do ní měli vydat, ne? Ještě, že je zítra sobota, abyste se z toho vyspali." řekla a mrkla na ně.
Sirius s Jamesem se sotva drželi na nohou, takže jim musel Remus s Karin pomoct. Peter se sám dokolébal do společenky.
"Tak s vámi je práce. Když se napijete, tak ani nemůžete dojít do postele. Remusi, to s nimi máš pořád takové trápení?" zeptala se ho a opřela Siriuse a stěnu.
"Bílý vánek." řekl Remus, aby probudil obraz s Buclatou dámou.
"Co tak pozdě, hoši?" zeptala se rozespale. "A vy jste kdo? Vás jsem tu neviděla." obrátila se na Karin.
"Já jsem ze Zmiozelu." řekla Karin.
"Tak proto." zamumlala dáma a pohodlněji se usadila na křeslo. Karin odtáhla Siriuse až do společenky a potom se rozloučila s Remusem, který ji byl schopen odpovědět a odešla do své společenky. Naštěstí v ní nikdo nebyl, tak se natáhla na pohovku a spokojeně usnula.
*****
Jen co usnula, tedy alespoň tak se ji to zdálo, ji někdo probudil.
"Já chci ještě spát." zamumlala Karin.
"Ale Karin, ty nechceš jít ven? Napadal přes noc sníh!" řekla rozzářeně Jess. "Pojď, to tě probudí." řekla a už ji táhla ze společenky. Nadšení studenti se shromažďovali venku a hráli koulovačky. Jak Jess říkala, hned ji to probudilo. Venku dokonce zahlédla i Jamese se Siriusem, Remusem a Peterem, jak hrají koulovačku proti Zmiozelu. Pak se zahleděla k hradu. V jednom z mnoha okem byla postava, která se dívala na pozemky. Ne, řekla si Karin. nesmím na něj myslet! Odvrátila pohled a stačila se jen tak tak uhnout před sněhovou koulí, kterou po ní hodila Jess.
"No počkej!" křikla Karin. "Tohle si odskáčeš!" a rozběhla se za Jess.
Celá promáčená a vysmátá se vracela k obědu do hradu. Už ani nepomyslela na to, jako to je zábava, koulovat se. Když se Jess vzdala, spolčila se s Karin a šli koulovat skupinku nebelvírských kluků.
*****
"To bylo něco!" Karin se unaveně svalila do křesla ve spolčence.
"No a to si nechtěla stávat!" drkla do ní Jess. "Jo a to jsem se chtěla zeptat, proč jsi nespala s námi v pokoji? To je ta pohovka pohodlnější?"
"To není! No a proč tě to zajímá?"
"Jen tak, ne? Kámošce se můžeš svěřit, ne?"
"S něčím jo, ale s něčím ne. Promiň."
"Nic se neděje." usmála se Jess. "Ale někdy mi to řekneš, že jo?" mrkla na ni.
"Ne, nepovím." řekla Karin s vážnou tváří a pak vyprskla smíchy.
"No nic, já se jdu převléct a pak půjdeme na oběd, ne?"
"Jo jasně, já jdu s tebou." řekla Karin a unaveně se zvedla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.